Přechod přes hřebeny Brd

13. dubna 2012 v 23:43 | Kafuboss |  Dobrodružství

Přechod přes hřebeny Brd 7.4. - 9.4. 2012

Nápad se zrodil někdy v polovině března. To mi Ajkir poslal mail s odkazem na článek o přechodu Brdských hvozdů. Bylo potřeba jen najít nějaký vhodný termín. Takže mě začal lámat na velikonoční svátky. Nakonec jsem se nechal zlomit.

V sobotu ráno 7.4.2012 jsme se tedy sešli na hlavním nádraží v Brně a v 7:40 jsme odjížděli do Prahy. Vlak jel rychle a kolem desáté jsme již byli v Praze na hlavním nádraží. Poté jsme se přesunuli na smíchovské nádraží a autobusem 318 odjeli do Jíloviště.
V Jílovišti začíná naše dobrodružství. Je 12. hodin a vydáváme se na cestu.
Po zhruba kilometru nacházíme první kešku, odcházíme z civilizace a vydáváme se do lesů. Další kešku nacházíme u rozcestí - díváme se na vysílač Cukrák.


Pokračujeme dále na jih. Začíná mírně pršet, ale v lese nám to nevadí. Až když se dostáváme na vrchol kopce a na skály v lesích před Černolicemi, začíná pršet a padá i sníh.



Je nutné zastavit a udělat opatření, protože by bylo krajně nepříjemné, kdyby nám zmokla výbava.


Procházíme Černolicemi a na chvíli se uchylujeme do přístřešku zastávky autobusu. Kontrolujeme stav zaizolování výbavy. Trápí nás i silný a studený vítr, ale pokračujeme dál! V Černolicích se škrábeme do prudkého kopce a na vrcholu si dáváme svačinu. Počasí se trošičku zklidnilo a tak tu byl prostor a čas k občerstvení.

Pokračujeme dál, ale počasí je opravdu jako aprílové. Chvílemi svítí sluníčko, mrholí a občas poletuje sníh. Cestou míjíme krásné, mysteriózní místečka, ale i zajímavé úkazy.
Na vrcholu Hvíždince se nám rozprostírá krásný výhled na západ.





My pokračujeme na další krásnou vyhlídku - Dánsko - Karlštějnskou, odkud vidíme i Karlštějn.




Po krásných panorámatech se ubíráme dolů pod skály, kde nacházíme parádně ukrytý srub. Dáváme mu jméno Chata v jezerní kotlině (po knize J. Foglara).


Nacházíme různé stavby, seníky i pěkná poutní místa.


A jelikož chceme, aby naše lesy byly uklizené, tak pomáháme lesníkům a sbíráme cestou klestí a haluze. Cestou vytváříme menší hromádky... :)


Kolem 18. hodiny přicházíme na Skalku - poutní místo nad Mníškem pod Brdy. Zjišťujeme, že jsou zde filmaři, ale žádné filmové akce nevidíme. Jsou zde jen vozy a technika. Začínáme hledat místo k přespání. Asi po půl hodinky jsme konečně našli vhodný plácek. Rozděláváme a stavíme stan.



Po sedmé hodině odcházím do města do kostela na velikonoční mši. Při návratu už začíná mrznout.
V Mníšku bylo už pod nulou. Kolem jedenácté hodiny večerní je ve stanu kolem 3°C . Odcházím ještě udělat noční pohled na Mníšek.


Ulehám a usínám kolem půlnoci a ve stanu už bylo kolem 2°C.Máme za sebou první den.



Kolem půl třetí se budím zimou a zjišťuji, že máme ve stanu -2°C. Dávám na sebe ještě jenu mikinu a pak už je mi dobře a teplo až do rána.

Jelikož jsme věděli už z domu, že noci budou mrazivé a chladné tak jsme se na to připravili. Na nohách jsem měl velmi teplé ponožky, na tělo jsem dal klimatex overal, na to jsem si dal jégrovky, a na ně kalhoty. Nahoře jsem měl tričko, rolák a mikinu, bundu. Spacák jsem měl velmi teplý, ale bylo také důležité zařídit teplo ze spodu. To mi naštěstí splnila moje nafukovací karimatka.

Ráno se nám moc nechtělo z vyhřátých spacáků. Venku bylo chladno a kolem -2°C. Každopádně jsme vyrazili kolem 10. hodiny dolů do města. Cestou jsme si udělali prohlídku kostelíčka sv. Máří Magdalské a obdivovali křížovou cestu na Skalce.



Cestou dolů jsme nalezli ještě jednu kešku a další až ve městě. Zjistili jsme, že se koná velikonoční jarmark. V místním pekařství jsme nakoupili zásoby a vydali se vstříc novému dobrodružství. Neuběhlo ani deset minut a začalo velmi silně chumelit. Naštěstí jen pár minut, ale stálo to za to.



S plnou polní jsme se vyškrábali na Zlatý vrch a viděli tak jak odchází sněhová kalamita směrem k jihu. Odlovili jsme si zde kešku a vydali se zase dolů a směrem za sněhovým oblakem...
Nechtěli jsme se vracet zpátky směrem k Mníšku a tak jsme se rozhodli si najít nějakou cestičku podél potoka. Ještě, že byla mrazivá noc a tak jsme se tak vyhnuli bahnu i mokřinám. Nakonec se nám podařilo najít cestu i přes potůček a pak přes pole zamířili ke Stříbrné Lhotě. V této malebné vesničce nás překvapila krásně udělaná studánka. Skvělé místo pro odpočinek a pro svačinu.
To jsme ještě nevěděli, že asi za dva kilometry nás čeká parádní hospůdka U Dernerů, kde jsme si dali teplou polívku a grog.
Vydáváme se k blízké kešce a jdeme tak trochu mimo značené cesty, cestou potkáváme trempíky i obyčejné turisty a užíváme si klidu a míru přírody.



Později se zase dostáváme na červenou a ta nás přivádí ke krásnému rozcestí Na soudném - oblíbené místo Třebízského. Krásné poutní místo plné mystiky!



Odtud se už ubíráme po červené a sem tam potkáme cyklisty. Dokonce u Studánky potkáváme i tři "ofroudy".

Pak odbočujeme směrem k dalším keškám a přicházíme k odpočívadlu a pomníčku Václava IV.




Zde jsme se rozhodli posvačit a rozhodnout se kudy a kam půjdeme. Zde se setkáváme s "ofroudaři" (také loví kešky). Při svačině přichází člověk - tremp, který jde jasným směrem ke kešce. Po zvolání, že je tam se k nám k odpočívadlu přidává a dáváme se do řeči. Bavíme se o našich cestách o keškách, ale hlavně o zdejších lesích. Jelikož jsme ve zdejším kraji úplnými zelenáči, tak nám dává mnoho dobrých rad. Doporučuje cestu zpět do Prahy vlakem ze západní části Brd. A seznamuje nás s místy, kde se dá přenocovat. Říká nám o různých trempských kempech, o hospodě U zrzavého paviána, o Marku Čermákovi, a mnoho dalším. Opět jsem se potkal s tím pravým člověkem, v tu pravou chvíli a na tom správném místě. A dostali jsme tak tu pravou pomoc! Rozhodli jsme se využít jeden kemp, který nám byl doporučen.



Vydáváme se tedy směrem na Stožec, kde jsme si odlovili naši poslední kešku. Odtud jsme se vypravili na nejhezčí místo celého víkendu. To, kam jsme přišli nás úplně odrovnalo. Kemp jezírko!


Vše připraveno pro přenocování. Přístřešek vystlaný chvojím. K dispozici jsme tu měli ešusy, pánvičky, sekyrku, sirky, čaje, ... takže prostě vše potřebné pro přežití.
Zde jsme přečkali nejstudenější noc. Ale v noci nám zima nebyla. Večer před usnutím jsme si udělali táborák, ohřáli si jídlo a také kameny a dali si je do ešusů.


Ty jsme si pak umístili do spacáků a bylo nám parádně!
Končí druhý den.




V noci musela být pořádná zima - odhadujeme, že mohlo být kolem -7°C, protože ráno když jsme vstávali nás přivítalo úplně zamrzlé jezírko. Přes noc se na hladině vytvořil skoro centimetr tlustý led. Když jsme po sedmé hodině vstávali bylo už teplo a kolem -4°C.



Pomalu jsme se začali balit a kolem deváté hodiny jsme vyráželi na vlak.



Jenže jsme to nějak špatně odhadli a tak nám vlak o deset minut ujíždí. Nám to zase tak moc nevadí, počkali jsme dvě hodiny na další. Mezitím jsme se nasnídali a pořídili závěrečná fota.



Při cestě do Prahy a Brna potkáváme plno trempů a dobrých lidiček.

A tak končí naše úžasná velikonoční cesta, která se nám zaryla hluboko do srdcí. Celkem jsme našlapali skoro 40 Km. Určitě se do Brd a do lesů vrátíme.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ajkir Ajkir | 16. dubna 2012 v 21:59 | Reagovat

S fotkama to má už konečně tu pravou atmosféru :)
Super!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama