Ahoj jak se máš?

19. června 2012 v 4:06 | Kafuboss |  Život
Ahoj, jak se máš, nebo jak se vede? Tuto větu poslední dobou velmi často slýchám. A abych řekl pravdu pokaždé musím přemýšlet jak na ni odpovím. Musím přemýšlet, protože to nevím. Nevím to, protože aktuální stav je jakýsi hybrid. Něco mezi: "mám se tak dobře, že už to ani nevydržím" a mezi tím že "už jsem to nevydržel" :)
Každopádně jak říká jedno moudro, vždycky to může být ještě lepší, ale také nikdy není tak zle aby nemohlo být ještě hůř.

Na tom, že život je složen z různých zkoušek se asi shodneme všichni. Ale myslím, že není umění se těmto zkouškám vyhnout, ale vyřešit je. A co více, poučit se z nich a něco z nich získat. Důležité je před problémem neutíkat, ale také ho zbytečně nehledat. Dostal jsem radu - vyhýbej se lidem, kteří mají problémy. Přestaň se s nimi stýkat! Protože jejich problémy se začnou týkat i mne? Já myslím, že to není asi ta správná cesta. Navíc neznám člověka, který by neměl nějaký problém. A žít někde v izolaci, sám - někde ve skleníku se mi opravdu nechce. A za další, jsem rád, když můžu být někomu nápomocen, někomu poradit, někomu říct svůj názor, někam ho třeba posunout. Asi je lehké se stýkat jen s lidmi, kteří jsou úspěšní, ale jak se říká, všeho do času. Nikdo není úspěšný pořád a navždy, takže pokud se budu obklopovat jen lidmi úspěšnými, pak to budou stále noví a neznámí lidé. V nouzi poznám přítele a tím se řídím. A pokud je přítel v nouzi, tak mu pomohu.

Vše co teď prožívám je vlastně v pořádku. Je mi to potřeba. Zjišťuji, kdo je můj opravdový kamarád, přítel a stál za mnou v dobrém a stojí se mnou ve zlém. Zjišťuji, že určité záležitosti, kterých jsem si v minulosti cenil, nemají pro mne teď žádného smyslu, a to co jsem bral dříve jako samozřejmost, je mi teď opravdu velmi vzácné. V lidském životě je občas potřeba aby si člověk přehodnotil své hodnoty. A že tento proces není procházkou růžovým sadem, to je snad jasné. Myslím, že každému je jasné, že během této doby zkoušek bude mít pokažené nejedno odpoledne, ba i večer. Že nejedna noční můra ožije a že žaludek bude stávkovat. Ale za ten výsledek, který se potom dostaví to určitě stojí!

A na závěr trochu logiky. Předpokládám, že každý má tu svou jednu jedinou pravou lásku. Jelikož mě jedna opustila, z toho logicky plyne, že nebyla ta pravá. A z toho mi vyplývá, že ta pravá na mě stále někde čeká. Takže to nejhezčí a nejkrásnější v životě na mě teprve čeká. No není to skvělé! Kdo může říct, že má lepší budoucnost? Takže to nejlepší teprve přijde!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Milan Milan | 15. července 2012 v 23:12 | Reagovat

Moc hezké Jarku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama